Proč?

          Sleduju co se kolem mě pohybuje za lidi. Ať už v MHD, v práci, nebo prostě jenom na ulici. Samozřejmě, že nejvíc koukám na holky, ženy a slečny. Jsou hezký, nebo dokonce krásný, téměř vzhledově dokonalý. Jenže je tu problém. Je jich vlastně víc. Holka, je sama. To neni problém. Když pominu nafoukanost a pocit, že jí patří celej svět, ok. Problém je ve velký části v tom, že má pupek jak buben. Nechápu, v týdle době je mi 22. Ta holka je přibližně stejně stará a prostě rodina. Tomu nerozumim. Horší případ je, když příde výše zmiňovaná slečna s pravděpodobným otcem toho co se ukrývá v "bubnu". To když vidíte toho budoucího tatíka, tak už si začínáte rvát vlasy. Potom se může stát, že se z toho zrodí to co budu popisovat v dalšim bodě. Tedy, k dalšímu bodu. Příde maminka, už bez "bubnu", s tatíkem co vypadá, že bez máminý sukně, si ani neutře bobíka a jejich spratek, kterej neumí poslouchat. To je vůbec nejhorší věc. A to jsou všechno lidi, který jsou ve stejnym věku jako já. Nerozumim tomu, co je na tom moderního, mít děti, když samy jsme eště v období, kdy se jako dospělí chovat nechcem nebo pořádně neumíme. Máme svý sny a za těma jdem. Pochybuju, že snem 20ti letýho člověka je mít hned děti a rodinu. Ve 20ti letech to plánovat, to neni možný. Hlavně v dnešní době, to mi nepříde jako rozumnej tah. Prostě tomu nerozumim. Když se vrátim zpátky k případům, který potkávám. Je hodně těch, kdy hezká maminka příde s fotrem, kterýho by nechtěl nikdo z nás. Hodně, ale trošku míň je těch, kdy příde fotřik s maminkou, kterou by jsme nechtěli. To jsou takový ty, takzvaný "pěkně vostrý svině". To je snad horší, to trpí jak chlap tak ten malej smrad. Každopádně, každej svýho štěstí strůjce. Tak co ste si namrdali, to si vychovejte. Co ste si nasrali, to si ukliďte. S kym jste se "šťastně" zadali, s tim si do smrti hnijte.

Pak to dopadá takhle....s tím rozdílem, že na konci řetězu nebývá plyšák, ale třeba nějaký zvíře. Ale o tom třeba zase příště

Úvaha o "šťastnym" životě
9.4.2013, 14:35