Vánoce maj bejt svátky klidu a míru. Všechno by mělo bejt v klídečku, žádnej stres. Jenže problém je v tom, že je to přesně naopak. Lidi se rvou v krámech vo poslední rohlík, doma místo pohody je shon a většinou plno hádek. Místo klidu, pohody a radovánek, sou to spíš slzy a nervy. Po večeři se sedí a vzpomíná, vzpomíná se daleko do minulosti a málokoho obklopuje štěstí a ta pohoda. Kouzlo Vánoc už je udupaný někde v koutě a zaházený shitem. Dneska už mi to příde jako nemilá, nebo nechtěná povinnost dělat ňáký Vánoce. Každýho to sere, radost z toho má strašně málo lidí. Utrácej se velký prachy za něco co nemá vlstaně dávno žádnou váhu. Kvůli malejm dětem chápu dělání ňákejch Vánoc, pro děcka je to hezký. Ale proč si mezi dospělejma, který evidentně sere zajetej rituál posledních 14 dní v prosinci dělat vrásky. Dárek můžu dát kdykoli a nemusim k tomu mít Vánoce, sice dárky dáváme, ale postupem času už to nemá to kouzlo. Pro mě Vánoce byly super, jenže postupem času a navyšování se mýho věku zjišťuju, že to nemá efekt. Ta atmosféra, to již zmiňovaný kouzlo a upřímnost je pryč. Sám nechápu proč bych měl na Vánoce nasadit úsměv a dělat jako, že je všechno dobrý a super. Proč bych měl dělat věci vo který vlastně nestojim a nemaj pro mě smysl. Mě je u prdele ňáká výzdoba, seru na pohádky který zná z dětství eště moje máma a moje děti na ně budou v ten samej čas koukat eště za 40 let. Pitvořit se a dělat to hezký. Prostě hrát si na Vánoce, jednoduše. Buď ty Vánoce kurva sou jak maj bejt a nebo nejsou. Nebudu si hrát na to jak sem v pohodě, když nejsem. Nebudu se tvářit jak sem šťastnej, když vim že sem na pokraji psychickýho zhroucení. Mě k Vánocům stačí, když se to všechno tak nějak sejde, ňák v klidu a pohodě proběhne bez zbytečnejch šaškáren a hlavně ať je to upřímný. Protože to co nenávidim je přetvářka.
Abych to ňák uzavřel. Ze svýho pohledu to mám spíš tak, že Vánoce sou pro mě svátky spíš temna než světla. Dopadá na mě přes všechny ty úsměvy a sladkosti co se vokolo vás točej z úst ostatních dost zasraná nálada, zasranější než se kterou se rvu celej rok. Serou mě ty přání ke krásnýmu prožití Vánočních svátků. Málokdo to myslí upřímně. Dneska už se to vo Vánocích řiká, tak rutině jako když se du ráno vychcat. Takže si celý Vánoce strčte do prdele, s celejma svejma neupřímnejma úsměvama a přáníma. Se zasranejma tradicema, na který stejně každej sere. S výzdobou, která je stejně kýčovitá a dělá se jen z ňáký povinnosti kolotoče kolem 24. prosince. Tohle je poslední příspěvek roku 2013, nejspíš. Kdyby fakt byl, tak si ty Vánoce užijte a užijte si i Silvestra a celej příští rok. Zmrdství vpřed!
Samozřejmě jedno upřímný přání závěrem mám. Je pro moje nejbližší a pro lidi, který už tyhle Vánoce a žádný jiný s námi oslavit nemůžou. Svejm nejbližším kamarádům, rodině a známým přeju opravdu krásný Vánoce a hlavně klid a zdraví. A hodně štěstí do Novýho roku.
20.12.2013
pes?
OdpovědětVymazatJakej pes?
Vymazat